Rekonstrukce bitvy tří císařů u Slavkova

Ráno v šest nabírám Martina. Jako vždy běhá mezi svým autem, domem a mým autem, tam a zpět... Asi něco hledá. Nakonec přeci jenom vyrážíme. Využíváme nově otevřeného úseku dálnice D1 od Ostravy. Všude nás doprovází mlha a celkem chladné počasí. Pro focení takovéto události bych řekl naprosto výborná atmosféra. Jen aby to vydrželo. Bohužel hlad nevydržel jako první a tak jsme se museli ještě posilnit na ÖMW u Prostějova.

Do Slavkova přijíždíme něco málo po deváté hodině. Na náměstí už začíná postupné řazení vojsk tří císařů. Děláme první cvaky a seznamujeme se s okolím. Po chvíli se celá mašinérie přesouvá do zámeckého parku, kde budou dle programu probíhat manévry. Do hledáčku jsme si nejprve vybrali Čechy a Italy, kteří vystupovali v roli Rakousko-uherského vojska. Krásně pózovali. Následovali zástupci Polska a Francie. Musím podotknout, že spousta účinkujících měla dovedenou výstroj k dokonalosti, včetně různého příslušenství jako jsou brýle, hrníčky na pití, kapesníčky...

Pak přichází hlad a žízeň. Takže hledáme volný stánek, od kterého se kouří... Ano, teplá medovina a buřt na grilu jsou přesně to, co jsme hledali. Já se věnuji plně jídlo, ale Martinovi to nedalo a zase jídlo odkládá a míří svým objektivem na tři zmožené vojáky, kteří se zašívají u laviček.

Tak a konečně se uskutečňuje poslední přesun, a to na provizorní bojiště k obci Tvarožná. Dáváme si na čas a to je jak se ukázalo, osudová chyba. Už když se k obci blížíme, je vše jasné. Auta, auta, auta, auta...
Naštěstí objevujeme ještě relativně přístupné místo u provizorního plotu, ale už teď je nám jasné, že příští rok musíme vyrazit na bojiště rozhodně dříve. Bitvy se odhadem zúčastňuje kolem osmi set lidí a několika desítek koní, děl a komparzu vesničanů, knězů, pacholků... Postupně se na bojišti odehrává kolotoč, ve kterém se jen velmi ztěžka člověk orientuje. Cvakáme ostošest a hledáme ty správné pohledy, je to ovšem v tom maglajzu docela složité. Vždy když najdu ten správný záběr, tak mi někdo vrazí do objektivu. Ach jo... Příští rok budeme již vědět jak na to a přijedeme rozhodně dříve.

Něco z historie bitvy tří císařů u Slavkova

Bitva u Slavkova (francouzsky Bataille d'Austerlitz, německy Schlacht bei Austerlitz, rusky Битва под Аустерлицем), známá též jako „Bitva tří císařů“, proběhla 2. prosince 1805 poblíž Slavkova u Brna. Stanula zde armáda Francouzského císařství v čele s císařem Napoleonem Bonapartem proti armádě spojenců (tzv. III. koalice), jimiž byli Rusko v čele s carem Alexandrem I. a Rakousko pod vrchním velením císaře Františka I. Je to jedna z nejznámějších bitev, které proběhly na území Moravy a měla dalekosáhlé důsledky na uspořádání státních celků v celé tehdejší střední Evropě, zejména v římskoněmecké říši.

Přestože Napoleon řídil bitvu z návrší Ťuráň (286 m n. m.) (dnes v katastru obce Podolí v okrese Brno-venkov) a František I. s carem Alexandrem měli svůj hlavní stan zřízený v Křenovicích, nazval francouzský císař bitvu podle Slavkova, vzdáleného od centra bojiště zhruba 15 km. Údajně proto, že na slavkovském zámku den před bitvou nocovali oba spojenečtí panovníci, ale snad i na počest zámku samotného, jelikož na Napoleona, který se zde ubytoval 4. prosince, učinil velký dojem.